restrikce
omezení 1. často ve smyslu r. ventilace (omezení dýchání), viz restrikční plicní nemoc. Též r. tekutin – omezení příjmu tekutin (např. při selhání ledvin) 2. rozložení DNA bakteriofágu infikujícího bakterii bakteriálními enzymy (restrikčními endonukleázami). R. je způsobem „obrany“ proti příslušnému viru 3. epid. postup k vyloučení (omezení) confoundingu, který spočívá v tom, že do studie jsou vybírány osoby podobné, pokud jde o přítomnost potenciálního confounderu. Např. jsou-li do studie zařazeni pouze nekuřáci, je odstraněn potenciální vliv kouření na výsledky studie; obdobně též restrikce na určitou věkovou skupinu, povolání apod. [lat. restringo omezit, spoutat: re-; stringo, strictum utahovat]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství