retence

zadržení 1. zástava nebo porucha vylučování. Např. r. moči, r. hnisu v zánětlivém ložisku. R. vody v těle (např. při srdečním selhání) vede k vzniku otoků. Zadržením obsahu žlázy vznikají retenční cysty. R. mléka – projeví se bolestivostí, zduřením prsu, může být horečka, nejsou známky zánětu, ačkoli r. může k vzniku mastitidy přispívat. Mohou vznikat retenční cysty 2. zástava nebo zpomalení přirozeného procesu. R. varlete (viz kryptorchismus) 3. stomat. ortodontická zubní anomálie, při níž se zub s ukončeným vývojem neprořeže a zůstává uložen v čelisti. Srov. semiretence [lat. retineo, retentum zadržet: re-; lat. teneo držet]

« Zpět

Oborové lexikony