Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce



Velký lékařský slovník online…

A | B | C | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0-9 | #


revmatická horečka (febris rheumatica)

zánětlivé onemocnění, které se objevuje jako sterilní následek infekce (obv. angíny) streptokokem (určitými kmeny Streptococcus pyogenes), zejm. když infekce nebyla včas nebo dostatečně léčena antibiotiky. Podstatou je vznik protilátek proti antigenům streptokoka se zkříženou reaktivitou proti vlastním antigenům. Postihuje větš. děti a mladší osoby, u nichž se obv. za dva až tři týdny po streptokokové infekci objeví horečka, stěhovavé bolestivé záněty kloubů s otoky (migrující artritida) a především onemocnění srdce (myokarditida, endokarditida, perikarditida, pankarditida). Myokarditida může vést k srdečnímu selhání, arytmiím, endokarditida může způsobit chlopenní vadu. Zánět kloubů přitom obv. odezní bez následků (lékařské úsloví: „Revmatická horečka klouby líže, srdce hryže“). Neurologickým postižením je chorea minor. Na kůži může vzniknout erythema anulare. Laboratorně bývají projevy zánětu, vysoký titr ASO. K diagnostice se využívají tzv. Jonesova kritéria. V léčbě se podávají antibiotika (při nepřítomnosti alergie vysoké dávky penicilinu), protizánětlivé léky, důležitý je naprostý klid. Významná je prevence (léčba každé streptokokové infekce). Po prodělání r. h. existuje vyšší riziko recidivy, nutné je dlouhodobé sledování a podávání penicilinu [revma]

« Zpět


Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.