rhinitis chronica

lat. chronický zánět nosní sliznice v důsledku jejího předchozího poškození akutním či recidivujícím zánětem, infekčním ložiskem (sinusitidy, adenoidní vegetace) nebo exogenními škodlivinami (prach, kouř, chemikálie, suchý vzduch). Toto poškození způsobí morfologické změny na sliznici, spojené s patologickou sekrecí a často i ztíženou nosní průchodností. Podle morfologických změn se chronické rinitidy rozdělují na r. ch. simplex, r. ch. hypertrophica, a r. ch. atrofica. Léčba spočívá v odstranění vyvolávající příčiny. K symptomatické léčbě patří protizánětlivé a dekongescenční nosní kapky. Srov. ozéna

« Zpět

Oborové lexikony