sliznice (mukóza)
vnitřní výstelka dutých nebo trubicovitých vnitřních orgánů (celého trávicího ústrojí od dutiny ústní až po konečník, močového a pohlavního systému, dýchacího ústrojí). Je tvořena povrchovým epitelem a slizničním vazivem. Od podslizniční vrstvy (submukózy) bývá oddělena slabou vrstvou hladké svaloviny (muscularis mucosae). Povrch sliznice je zvlhčován sekrety vč. hlenu tvořenými drobnými i většími žlázami, vč. pohárkových buněk. S. je chráněna slizničními protilátkami (imunoglobulin A), dále fagocytárními buňkami aj. S. v jednotlivých orgánech může být různě specializovaná (vstřebávání, sekrece některých látek aj.). K zvětšení povrchu je s. někdy složena do klků a řas. Srov. mukózní. Lat. tunica mucosa
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství