steatóza jater
nahromadění tuku v jaterních buňkách. Játra bývají zvětšená; s. je možné diagnostikovat morfologicky, je patrná i při sonografii (zvýšená echogenita při výraznějším postižení), bývají větš. změny jaterních testů vč. alkalické fosfatázy. Mikroskopicky se rozlišuje častější velkokapénková a malokapénková forma. V patogenezi se uplatňuje zvýšený přísun lipidů do jater, porucha syntézy apoproteinů a uvolňování lipidů z jater do krve. V zásadě se dělí na alkoholovou a nealkoholovou (srov. NAFLD). K příčinám nealkoholické s. j. patří inzulinová rezistence (diabetes mellitus 2. typu, obezita, hyperlipoproteinemie), nadměrný přísun živin či naopak malnutrice a hladovění (při mobilizaci tuku dochází k lipolýze a přísunu mastných kyselin do jater), úplná parenterální výživa, lékové a toxické vlivy aj. Čistá s. je v podstatě reverzibilní při odeznění škodlivých faktorů, jsou-li však současně výraznější známky zánětu a zejm. poškození buněk až nekrózy a fibrotizace (viz steatofibróza, steatohepatitida), je možnost přechodu do cirhózy. Akutní s. j. vzniká při Reyeově syndromu
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství