systémová onemocnění
1. ne zcela přesně definovaná skupina chorob obv. zánětlivého charakteru vznikající na autoimunitním pokladu, které postihují více orgánů v těle, resp. organismus jako celek. V jednotlivých tělesných systémech jsou postiženy obv. určité struktury (např. vazivo – srov. kolagenóza; cévy – srov. vaskulitida). Jde vesměs o závažná onemocnění s možným poškozením řady orgánů (zejm. kůže, kloubů, oběhového systému včetně srdce, ledvin, plic, očí aj.). Vyžadují obv. intenzivní a dlouhodobou léčbu, mnohdy pomocí kortikoidů a imunosupresiv. K s. o. se obv. řadí systémový lupus erythematodes, systémová sklerodermie, většina revmatických chorob a vaskulitid. Srov. systémové imunopatologické stavy 2. onemocnění postihující celý organismus obecně. Za s. o. lze v tomto kontextu považovat i nemoci původně jednoho orgánu či systému, které posléze ovlivní fungování i dalších systémů a organismu (např. srdeční selhání s odezvou nejen v oblasti oběhu, ale metabolismu, hormonů, funkce ledvin, cytokinových změn apod.)
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství