Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce



Velký lékařský slovník online…

A | B | C | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0-9 | #


systémové imunopatologické stavy

systémová onemocnění, v jejichž patogenezi se uplatňují imunitní mechanismy s různými imunopatologickými reakcemi, obv. autoimunitou s přítomností autoprotilátek. Postiženy bývají zejm. pojivová tkáň a cévy, přičemž kombinace zasažení různých orgánů vytváří pestrý klinický obraz i v rámci určité klinické jednotky. K hlavních chorobám patří systémový lupus erythematodes, systémová sklerodermie, revmatoidní artritida, revmatická horečka, dermatomyozitida, Sjögrenův syndrom, Bechtěrevova nemoc, MCTD, juvenilní chronická artritida. K obecným příznakům patří obv. subfebrilie, únavnost, artralgie, myalgie, bolesti hlavy apod. Tyto příznaky neustupují po běžné léčbě. Z nespecifických laboratorních vyšetření je nápadně zvýšená rychlost sedimentace erytrocytů, změny v bílém krevním obrazu, anemie. Imunologické vyšetření vykazuje různé odchylky v humorální imunitě, ve složení imunoglobulinového spektra a obv. přítomnost některých orgánově nespecifických protilátek. Léčebně se větš. uplatňují kortikoidy, imunosuprese, plasmaferéza a symptomatické postupy. Srov. orgánové imunopatologické stavy

« Zpět


Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.