tetracyklin (zkr. TET)

širokospektré antibiotikum, které se užívá proti řadě mikroorganismů vč. chlamydií a mykoplasmat. Inhibuje proteosyntézu. Podává se perorálně, parenterálně i lokálně. Ukládá se v kostech a zubech. Do kostí se ukládá do rozhraní mezi osteoid a mineralizovanou tkáň, čehož lze využít i diagnosticky. Kontraindikací ze stomatologického hlediska je období utváření první i druhé dentice, tzn. od intrauterinního vývoje (těhotenství matky) do ukončení vývoje stálého chrupu (zuby moudrosti počínají kalcifikovat okolo 12. roku). Poškození tetracyklinem se projevuje poruchou mineralizace či malformacemi skupin zubů v závislosti na době podání. L.: Oricyclin, Tetrachel, Tetracycline-K [tetra-; cyklus3]

« Zpět

Oborové lexikony