tlak krve (zkr. TK)
tlak, kterým krev působí na stěnu cév (zejm. tepen). Zdrojem TK je činnost srdce čerpajícího krev do aorty, která slouží jako pružný rezervoár krve. TK v průběhu srdečního cyklu (systoly a diastoly) stoupá a klesá, nejvyšší hodnoty dosahuje v systole (systolický t.), kdy je také objem krve v aortě největší. Tak, jak krev z aorty odtéká do periferních tepen, TK klesá a nejnižší hodnoty dosáhne na konci srdeční diastoly (diastolický t.). Systolický t. závisí zejm. na vypuzovací činnosti srdce a kvalitě stěny aorty, diastolický t. je ovlivňován odporem, který drobné cévy – zejm. arterioly – kladou proudící krvi (u starších lidí vede skleróza aorty k vyšším hodnotám systolického t. při normálních hodnotách t. diastolického, tzv. pružníkové hypertenze). TK je udržován v lidském těle v určitém rozmezí (normotenze), i když v jeho rámci může kolísat. Vysoký TK (hypertenze) má negativní vliv na srdce a cévy. Nízký TK (hypotenze) může způsobovat poruchy prokrvení mozku a některých dalších orgánů (zejm. výrazná hypotenze např. při šoku). TK se měří tonometrem (rtuťovým či digitálním). Jeho hodnoty se nejčastěji udávají v milimetrech rtuťového sloupce (torrech), popř. v kilopascalech (kPa). Udávají se hodnoty jak systolického, tak diastolického t. Z hlediska jeho změn lze uplatnit Ohmův zákon: tlak závisí na průtoku (objemu tekutiny za čas) a odporu jemu kladeném
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství