Touretteův syndrom
tiková nemoc (fr. maladie des tics). Charakterizují ji prudké svalové stahy a záškuby v obličeji, ramenou a končetinách (motorické tiky), křečovité a výbušné zvuky (zvukové tiky), u části postižených může být koprolálie, kopropraxie, echolálie, což přispívá k někdy bizarnímu charakteru T. s. Syndrom je poměrně častý, zejm. zahrnou-li se i lehčí formy. Příznaky jsou nápadné v dětství a později se obv. zmírňují, mohou mít různou závažnost, lehčí představuje např. stálé mrkání, pokašlávání, grimasování. Inteligence není poškozena, mohou být některé další poruchy (učení, pozornosti, obsedantně-kompulzivní porucha aj.). Lehčí případy se léčí spíše psychoterapií, výchovou, jinak se užívají různá psychofarmaka. Nemoc má familiární androtropní výskyt s neúplnou penetrancí přenosu, existují i sporadické případy. Patofyziologicky se uplatňují poruchy regulací mozkových oblastí (bazálních ganglií, thalamu, kůry), poruchy mediátorů (zejm. dopaminu) [Gilles de la Tourette]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství