tremor
lat. třes. Mimovolní rytmický pohyb různých částí těla, nejnápadněji rukou. Hodnotí se jeho frekvence, amplituda, symetričnost, může být patrný v klidu či naopak souviset s pohybem, který může být třesem znesnadněn. Je způsoben různými chorobami, zejm. neurologickými, ale i interními aj. Esenciální familiární t. může mít autozomálně dominantní dědičnost, nemá jasnou příčinu a obv. je benigní, i když může některé činnosti znesnadňovat. Intenční t. vzniká u poruch mozečku. Nebývá v klidu, objevuje se až při pohybu, zejm. k jeho konci (chce-li se postižený dotknout určitého předmětu, zesílí třes těsně před ním). Parkinsonský t. je nápadným příznakem Parkinsonovy nemoci. Je pomalý (4–6 Hz) a je přítomný v klidu, zatímco při pohybu mizí. Nejnápadnější je na končetinách a zejm. zpočátku bývá obv. asymetrický. Zvyšuje jej únava, stres. Třes Holmesův vzniká při lézi ncl. ruber, je jednostranný, má hrubý charakter a je staticko-intenční. Z interních chorob je t. přítomen při tyreotoxikóze, při jaterní encefalopatii je typický t. označovaný flapping tremor. K t. vede rovněž alkoholismus. T. může být i neurotického původu či znakem rozrušení. Třes v oblasti hlavy je patrný např. při aortální insuficienci (Mussetův příznak), kdy je synchronní s pulsem [lat. tremo třást se]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství