trichromazie
1. normální stav, kdy oko vnímá tři základní barvy (srov. barevné vidění) 2. anomální t. – stav, kdy oko vnímá tři základní barvy, ovšem se sníženou intenzitou pro některou z nich (srov. protanomálie, deuteranomálie, tritanomálie). Viz barvoslepost [tri-; řec. chroma barva]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství
