trombocyt

krevní destička. Drobné tělísko bez jádra vznikající z megakaryocytu, v krvi přežívá zhruba 8–10 dnů. Trombocyty se uplatňují při hemostáze, jednak v časné fázi při tvorbě tzv. destičkového trombu, jednak ovlivněním koagulace (destičkové fosfolipidy). T. adherují k porušenému cévnímu povrchu (za spoluúčasti von Willebrandova faktoru) a agregují, přičemž uvolňují řadu látek, které ovlivňují reakci cév a další průběh hemostázy. Krvácení při nedostatečném množství t. (trombocytopenii) či jejich špatné funkci (trombocytopatii) má obv. charakter kožní a slizniční, vázne tvorba primární zátky, je prodloužena krvácivost. Bývají petechie, sufuze, nebezpečná jsou krvácení do CNS či do sítnice. T. plní i další funkce (např. při zánětu). Obsahují četné látky (např. adrenalin, serotonin, tromboxan, fosfolipidy, ADP) s výraznými biologickými účinky. Na povrchu jsou receptory (destičkové glykoproteiny) důležité pro adhezi a agregaci. Angl. platelet (srov. PPP, PRP). Srov. protidestičkové léky [trombus; -cyt]

« Zpět

Oborové lexikony