vědomí
stav mysli, jehož základem je bdělost (vigilita), která je předpokladem dalších stránek v., tj. pozornosti, orientace, myšlení aj. V. má složku bdělosti i složku obsahovou, člověk je schopen vnímat a interpretovat podněty a je na ně schopen odpovídat. Pro složku bdělosti má význam vzestupná aktivační část retikulární formace (ARAS), pro plné v. je však nutná souhra korových oblastí obou mozkových hemisfér. Poruchy v. se dělí na kvantitativní (viz kóma, somnolence, sopor) a kvalitativní, kdy je změněn nejen rozsah, ale i obsah vědomí (zejm. delirium, amence). K hodnocení poruch v. se používá např. Glasgowská klasifikace
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství