zinek
zincum, Zn (Z = 30, Ar = 65,38). Modrobílý lesklý kov z II. B skup. period. soust., známý již od starověku. Je stopovým prvkem, důležitým pro činnost více než 60 enzymů (např. při metabolismu nukleových kyselin či alkoholu). Při jeho výrazném nedostatku jsou postiženy zejm. tkáně s rychlým obratem buněk (sliznice trávicího ústrojí, kůže, tvorba spermií). Ve vysokých dávkách může způsobit otravu; vdechování prachu s vysokým obsahem jeho solí navíc může způsobit pneumokoniózu. Zevně se některých sloučenin z. (oxidu zinečnatého) užívá v dermatologii [něm. zink pochybného původu]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství