žláza

1. orgán, skupina buněk nebo jednotlivé buňky se specializací na tvorbu a sekreci látek, které v organismu slouží dalším účelům. Rozlišují se ž. s vnitřní sekrecí (endokrinní), které vylučují své produkty (hormony) do krve, a ž. se zevní sekrecí (exokrinní), které produkty (např. trávicí šťávy, hlen aj.) vylučují vývodem na povrch těla nebo do dutin tělesných orgánů (např. do trávicí trubice). Ž. jsou vývojově odvozeny z epitelu. Podle histologické struktury se exokrinní ž. dělí na jednoduché, rozvětvené či složené, podle uspořádání vlastních žlázových buněk na ž. tubulární (tubulózní), alveolární a tubuloalveolární, složitější ž. mají vývod (ductus), který může být rovněž jednoduchý nebo rozvětvený. Endokrinní ž. vývod nemají, jejich struktura je jednodušší (trámce, folikuly aj.). Nádory žlázového původu se označují jako adenomy a adenokarcinomy. Lat. glandula, řec. aden 2. dř. mízní uzlina. Srov. adenoidní vegetace, lymfadeno-

« Zpět

Oborové lexikony