zub

orgán v dutině ústní sloužící zejm. ke kousání a k tvorbě řeči. Specializovaný produkt sliznice dutiny ústní. Nejtvrdší orgán lidského těla. Z. tvoří kořen (který je zapuštěn do čelisti a upevněn dásní a závěsným aparátem), krček a korunka. Uvnitř z. je dřeňová dutina (pulpa), v níž jsou cévy a nervy vstupující do z. kořenem. Vlastní tvrdou tkáň tvoří zubovina (dentin) a na povrchu sklovina (enamelum, email) – nejtvrdší tkáň lidského těla. U dospělého jedince existují čtyři typy zubů: stolička (molár), třenový zub (premolár), špičák (dens caninus) a řezák (dens incisivus). Srov. dens, dent-, odont-

« Zpět

Oborové lexikony