amyloidóza

amyloidóza – onemocnění charakterizované ukládáním zvláštních bílkovin amyloidu do prostoru mezi buňky ado okolí cév různých orgánů srdce, ledviny, konečníku aj.. Projevuje se jejich různě těžkým poškozením. Někdy je příčina neznámá, jindy je nemoc důsledkem dlouhotrvajících zánětů nebo některých zhoubných onemocnění. Průkaz je možný histologicky po speciálním obarvení vyšetřované tkáně. V extracelulárním prostoru se ukládají fibrilární proteiny různého typu např. lehké řetězce imunoglobulinů, beta2-mikroglobulin, SAA aj. a tzv. P komponenta. A. může být primární familiární a nefamiliární nebo sekundární. Fibrilární strukturu AL a. tvoří lehké řetězce light chain imunoglobulinů; vyskytuje se jako primární a. nebo vzniká při myelomu. Depozita amyloidu mají při histologickém vyšetření kongofilní charakter. Léčba a. je obtížná a nepříliš efektivní řec. amylon škrob; -oid; -óza

« Zpět

Oborové lexikony