anestezie

anestezie – znecitlivění, ztráta vnímání dotyku, bolesti, tepelných změn apod. Důsledek některých onemocnění aporuch nervů. Vpraxi zejm. uměle vyvolané znecitlivění umožňující provedení chirurgických ajiných bolestivých zákroků. Celková a. narkóza – celkové bezvědomí navozené vdechováním inhalací anestetik např. halotanu, oxidu dusného nebo jejich nitrožilním podáním. Nověji se používá často kombinace nitrožilně podaných silných analgetik spsychofarmaky neuroleptanalgezie. Zhodnocení způsobilosti pacienta koperaci acelkové a. je součástí předoperačního vyšetření. Během narkózy je pacient trvale sledován lékařem – anesteziologem. Protože anestetika tlumí dechové centrum vmozku asoučasně bývají podáním myorelaxancií uměle uvolněny kosterní svaly včetně svalů dýchacích, je pacient napojen na řízené dýchání. Lokální místní a. – znecitlivuje určitou část těla. Používá se kmenším chirurgickým výkonům včetně vytržení zubu. Často se provádí infiltrací napuštěním dané oblasti kůže či podkoží lokálním anestetikem, např. mezokainem či prokainem. Vněkterých případech se používá tzv. svodná a., při níž se anestetikum podává do oblasti páteře spinální a. nebo velkých nervových kmenů epidurálně, subarachnoidálně. Tím se vyřadí vnímání zvětší části těla končetiny apod.. Svodná a. může nahradit uvětších výkonů ia. celkovou dosl. necitlivost an-; -estezie

« Zpět

Oborové lexikony