antibiotika

antibiotika zkr. ATB – látky, které zastavují růst bakterií či jiných mikroorganismů chlamydií, mykoplasmat nebo je přímo ničí. Původně byly tyto látky produkovány plísněmi, nyní jsou větš. syntetizovány. Dělí se na skupiny podle chemického složení aúčinku na bakterie. Knejdůležitějším skupinám ATB patří peniciliny, tetracykliny, cefalosporiny, makrolidová ATB, aminoglykosidy, chinolony, peptidová ATB. Mechanismy účinku jsou např. útlum proteosyntézy, narušení stavby bakteriální stěny, inhibice topoizomeráz. Baktericidní ATB bakterie přímo ničí např. peniciliny. Bakteriostatická ATB tlumí množení arůst bakterií, které jsou pak odstraněny vlastními silami organismu např. tetracykliny. Širokospektrá ATB působí na více druhů bakterií, proto se užívají např. není-li známo, která bakterie dané onemocnění vyvolala. Podávání ATB se řídí určitými pravidly. Musí se užívat pravidelně, vurčených časových intervalech, po určitou dobu některá novější ATB mají delší intervaly mezi dávkami a zkrácena je i doba léčby. Při nedodržení pravidel hrozí riziko vzniku rezistence, čímž mohou být nepřímo poškozeni idalší nemocní, kteří se takto odolnou bakterií nakazí. Výběr ATB by měl být spojen s vyšetřením citlivosti. Srov. chemoterapeutika anti-; řec. bios život

« Zpět

Oborové lexikony