-emie
-emie – označuje vztah ke krvi, obv. přítomnost či koncentraci látky nebo částic vkrvi. Srov. glykemie, uremie, bakteriemie apod. Odlišně anemie, hyperemie, ischemie, nověji též volemie. Poznámka dř. koncovka „-emie“ vyjadřovala přítomnost zvýšeného množství vkrvi nebo přítomnost toho, co se vkrvi normálně nevyskytuje. Podobně dodnes větš. koncovka -urie. Zvýšené množství se později začalo zdůrazňovat předponou hyper- snásledným posunem významu. Glykemie pův. označovala zvýšenou koncentraci cukru vkrvi, později koncentraci cukru jako takovou zvýšená glykemie – hyperglykemie. Dodnes tak např. galaktosemie. Viz též poznámku uproteinemie alipidemie lat.-haemia, zřec. haima krev; „h“ zůstalo např. vpolycythaemia
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství