pestis

pestis – lat. mor. Těžké onemocnění způsobené bakterií Yersinia pestis, které se na člověka přenáší z hlodavců např. krys, a to prostřednictvím členovců blech, ale je možný i přenos z nemocného člověka interhumánní. Inkubace může být někdy krátká i během 24 hodin, obv. je kolem 3 až 5 dnů, ev. do 2 týdnů. Onemocnění se projevuje vysokými horečkami, zduřením a zhnisáním mízních uzlin – bubonický mor srov. bubo, možné je též postižení plic, mozkových plen či celková sepse. Uzliny bývají zduřeny nejč. v tříslech, popř. v axilách či na krku. Jsou bolestivé a splývají v pakety. Bývá hypotenze, hepatosplenomegalie, vysoké horečky mohou být provázeny delirantními stavy. Plicní forma se projevuje těžkou pneumonií. Dále se rozlišuje kožní forma při přenosu vektorem bývá v místě kousnutí léze různého charakteru a závažnosti, mnohdy s lymfangoitidou, septická forma či meningitida. Lehká forma související zřejmě s vysokou imunitou v endemických oblastech se projevuje přechodnou lymfadenitidou a horečkami p. minor. Diagnóza je mikroskopická, kultivační, sérologická. Léčí se antibiotiky kombinace tetracyklinu se streptomycinem nebo gentamicinem, chloramfenikol, cotrimoxazol a dále podle lokalizace postižení. Tetracyklin je možné podávat profylakticky. Existuje očkování. Bez léčby antibiotiky míval mor velkou úmrtnost, typicky probíhal v epidemiích, které během středověku několikrát zdecimovaly evropskou populaci. Dnes existují určité oblasti např. v Asii či Americe, kde se trvale udržuje infekce mezi hlodavci a ojediněle jsou hlášena i onemocnění lidí pův. lat. pestis pohroma

« Zpět

Oborové lexikony