radioterapie

radioterapie – léčba ozařováním aktinoterapie. Nejč. jako terapie zhoubných nádorů ionizujícím zářením beta, gama, jehož zdrojem jsou buď radioaktivní izotopy užívané v ozařovacích přístrojích určených k ozařování z dálky teleradioterapie kobaltem či cesiem, nebo místně používané zářiče vkládané do tělních dutin radiofory při brachyradioterapii, např. u gynekologických nádorů radium, izotop zlata. Moderní ozařovací přístroje např. lineární urychlovače, betatron umožňují vznik záření o vysoké energii s dobrým pronikáním do tkání megavoltová terapie. R. je větš. součástí komplexní léčby zhoubných onemocnění spolu s operací a chemoterapií cytostatiky. Léčit lze při hospitalizaci i ambulantně, obv. v několika sezeních podle použité dávky. Srov. radiosenzitivní, radiorezistentní radio-; terapie

« Zpět

Oborové lexikony