respirační insuficience
respirační insuficience – selhávání dechových funkcí, při němž dýchací ústrojí není schopno zabezpečit dostatečnou výměnu plynů. Stav vedoucí v krvi pouze k poklesu parciálního tlaku kyslíku v arteriální krvi hypoxemii se označuje jako r. i. I. typu parciální; dochází-li současně též k vzestupu oxidu uhličitého hyperkapnii, jde o r. i. II. typu globální. R. i. způsobují závažná akutní i chronická postižení plic nebo poruchy dýchání. I. typ spojený s hypokapnií bývá u chorob s postižením plicního parenchymu, např. ARDS, plicní fibrózy, pneumonie, plicního edému. Hypoxemie stimuluje dýchací centrum a zvýšená hyperventilace vede k současné hypokapnii. Progrese či vyčerpání může snižovat hyperventilaci, což se projeví vzestupem tenze oxidu uhličitého. II. typ tj. hypoxemie kombinovaná s hyperkapnií bývá zejm. u poruch alveolární ventilace např. CHOPN, postižení hrudní stěny a pleurální dutiny, útlum dechového centra. Déle trvající hyperkapnie snižuje citlivost dechového centra, které je pak stimulováno zejm. současnou hypoxemií. Příznaky kromě základního onemocnění vyplývají z hypoxie tkání a event. hyperkapnie. U obou typů je narušena i acidobazická rovnováha. Léčba r. i. se kromě terapie příčiny soustřeďuje na dostatečnou oxygenaci a v těžších či akutních případech se provádí i dechová podpora
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství