resuscitace

resuscitace reanimace – oživování, kříšení. Soubor léčebných opatření zaměřených na udržení a obnovení základních životních funkcí pacienta s důrazem na dostatečnou oxygenaci především mozku a myokardu. R. nahrazuje aspoň částečně činnost dýchacího ústrojí a srdce a provádí se při jejich zástavě. Častou příčinou je např. fibrilace komor při akutním infarktu myokardu. Základní postupy zahrnují zabezpečení průchodných dýchacích cest, umělou ventilaci, nepřímou masáž srdce kardiopulmonální resuscitace. Umělá ventilace a masáž srdce musí být zahájeny co nejdříve okamžitě a udržovány nepřetržitě. Je nutné je zabezpečit i laicky či v improvizovaných podmínkách. Dýchací cesty se uvolní záklonem a hlavy a Esmarchovým hmatem, nutné je odstranění ev. cizích těles vč. např. umělého chrupu. Dýchání se provádí z úst do úst, dále je možná intubace s použitím dýchacího přístroje. Masáž srdce se provádí kompresí sterna v jeho střední třetině. Další postup zahrnuje podání léků na podporu srdeční činnosti adrenalin, EKG a ev. defibrilaci. Výsledek závisí na základní příčině zástavy dechu a oběhu a jejím trvání, tj. včasnosti a účinnosti prováděné r. Komplikací může být fraktura hrudníku, aspirace. R. se neprovádí v terminálních stavech známých a nevyléčitelných chorob. Srov. ARO, JIP, klinická smrt, zástava re-; lat. suscito zvednout, vzbudit spícího sub-; cito přivolávat

« Zpět

Oborové lexikony