slepota

slepota – ztráta zraku. Rozlišuje se úplná absolutní s. s neschopností vnímat světlo a s. praktická, při níž je zrak zachován, ale v míře nedostatečné k běžným životním činnostem. Vrozená s. je často spojena s jinými poruchami a může být důsledkem vrozených nemocí nebo poškození zárodku během nitroděložního života např. toxoplasmózou. K příčinám získané s. patří úrazy, krvácení do sítnice a jiné cévní příhody, některé oční záněty, těžký glaukom, retinopatie vznikající např. při diabetu, amotio retinae, otrava methanolem aj. Srov. amauróza

« Zpět

Oborové lexikony