bilirubin
žlučové barvivo oranžově červené barvy, lineární tetrapyrrol. Vzniká v těle z látek obsahujících hem, zejm. z hemoglobinu, bezprostředně redukcí biliverdinu. B. je transportován krví do jater (nekonjugovaný, „nepřímý“ b. vázaný např. na albumin), kde je vychytáván jaterní buňkou a po konjugaci s další látkou (např. glukuronovou kyselinou), která zvýší jeho rozpustnost („přímý“ b.), je vyloučen do žluči. Žlučí se dostává do střeva, kde se působením bakterií dále mění na urobilinogen a sterkobilinogen, které se (v oxidované formě) podílejí na zbarvení stolice, vykazují enterohepatální oběh a mohou se dostat do moči. Zvýšená koncentrace b. v krvi – hyperbilirubinemie může vést k ikteru. Vysoká koncentrace je nebezpečná u novorozenců (průnik do CNS a jeho poškození). Stanovení jeho koncentrace v krevním séru patří k základnímu biochemickému vyšetření [bilis; lat. ruber červený]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství