bílkovina (protein)

vysokomolekulární látka (makromolekula) tvořená řetězcem aminokyselin, kterých může být v jedné molekule až několik tisíc. B. mají velký význam ve stavbě organismu i buněk, v metabolismu (enzymy), v obranyschopnosti (protilátky, komplement), v krvi (albumin, hemoglobin, koagulační faktory, některé hormony a cytokiny), v činnosti svalů (aktin, myosin), transportu látek, nitrobuněčných dějích a regulacích atd. B. se tvoří v každé buňce proteosyntézou. Přesné pořadí aminokyselin tvořících b. je zakódováno v dědičné informaci (viz gen, translace) a je pro správnou funkci b. rozhodující. Kromě této primární struktury je však pro funkci důležitá i struktura sekundární, terciární, ev. kvartérní (viz struktura proteinů, folding). Významné mohou být i úpravy posttranslační, glykace aj. Odlišnost ve stavbě b. může být rozeznána imunitním aparátem a vést k tvorbě protilátek. B. jsou základní složkou potravy, aminokyseliny získané jejich trávením slouží tělu jako zdroj pro tvorbu vlastních b. Na rozdíl od cukrů a tuků obsahují dusík (srov. dusíková bilance). Srov. peptid, proteináza [um. podle vaječného bílku; srov. albumin]

« Zpět

Oborové lexikony