histamin
b-imidazolylethylamin, heterocyklický amin vznikající z histidinu dekarboxylací, jeden z nejdůležitějších biogenních aminů obsažený v živočišných tkáních a v námelu. Je zejm. v některých bílých krvinkách (bazofilech), ale vyskytuje se i v ostatních orgánech (srov. mastocyt). Jeho nadměrné uvolnění při alergické reakci způsobuje bronchospasmus, kopřivku aj. H. se uplatňuje i při vzniku zánětu a zvyšuje též vylučování žaludeční šťávy. Potlačení jeho působení je součástí léčby alergických stavů (antihistaminika H1) a žaludečního vředu (antihistaminika H2). Srov. anafylaxe, atopie
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství