juvenilní idiopatická artritida (zkr. JIA)

nejčastější systémové autoimunitní onemocnění dětského věku s chronickým zánětem kloubů a systémovými příznaky. Vyskytuje se v několika formách – např. systémové, s postižením více (polyartritida) či jen několika kloubů (oligoartritida). U většiny forem je častější postižení dívek (nikoliv např. u formy systémové), prevalence se pohybuje ve značném intervalovém rozpětí (obv. desítky až stovky případů na 100 000 osob). Prognóza je rovněž různá, některé formy vedou k těžším destruktivním procesům na kloubech. Systémové projevy zahrnují např. horečku, exantém, zánět serózních blan (perikarditida, pleuritida), myokarditidu, zvětšení uzlin a jater, závažnou komplikací by byla amyloidóza. Vyšetření zobrazovacími metodami (rtg, sonografie, CT, MRI, scintigrafie kostí), z laboratorních ze zjišťují známky zánětu (leukocytóza, anemie chronických chorob, CRP, zvýšená sedimentace erytrocytů, změny v imunoglobulinech, někdy je pozitivní revmatoidní faktor či antinukleární autoprotilátky). V léčbě se podle stupně onemocnění používají nesteroidní antirevmatika, DMARD, methotrexát, leflunomid, biologická léčba proti zánětlivým cytokinům. Důležitá je i fyzioterapie, rehabilitace, spolupráce s ortopedem, psychologická podpora. Srov. JRA, Stillův-(Chauffardův) syndrom

« Zpět

Oborové lexikony