kolaps plic
nevzdušnost části plíce, která se dříve účastnila dýchání. Objevuje se jako následek obstrukce průdušky (hlenem, nádorem), stlačení plíce z pohrudniční dutiny (tekutinou při hydrothoraxu) nebo reflexně při některých onemocněních. Plíce je elastická a má vlastní tendenci k smrštění, které využívá při klidném výdechu. Před k. ji chrání podtlak v pleurální dutině (ke kolapsu proto vede i pneumothorax) a surfaktant. K. vyřazuje část plic z dýchání a výměny plynů. Podle rozsahu k. a celkového stavu organismu se výpadek projeví dušností, hypoxemií s cyanózou apod. Srov. atelektáza (někdy synonymum)
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství