puls

tep 1. tlaková vlna vyvolaná vypuzením krve z levé srdeční komory do aorty a šířící se odtud na periferní tepny. Rychlost šíření tepové vlny je určena především kvalitou stěny tepen, neodpovídá rychlosti proudění krve 2. série těchto vln odpovídající srdečnímu rytmu a frekvenci. P. je možné hmatat na větších tepnách blízkých povrchu těla, např. na zápěstí (na radiální tepně), v třísle (na stehenní tepně), či na krku (na krkavici – karotidě). Z rychlosti a charakteru p. lze usoudit na činnost srdce a na některé jeho poruchy (arytmie) [lat. pulsus náraz od pello strčit]

« Zpět

Oborové lexikony