voda
H2O, základní složka tekutin lidského těla tvořící u dospělého jedince asi 60 % hmotnosti organismu (tzv. celková tělesná v., CTV). Větší podíl je v buňkách (např. ve svalech, zatímco tuková tkáň obsahuje v. méně). Mimo buňky je v. důležitou součástí plasmy, lymfy, intersticiální a transcelulární tekutiny. Obsah v. se mění s věkem, podstatně vyšší je u kojenců. V. tvoří základ vnitřního prostředí, je nezbytná pro činnost buněk, pro průběh biochemických reakcí, jsou v ní rozpuštěny mnohé důležité látky apod. Umožňuje vylučování zplodin metabolismu, toxických látek apod. (močí). Množství v. v organismu musí být udržováno v poměrně stálých hodnotách, jeho změny (resp. hydratace) mohou či nemusejí být provázeny změnami koncentrace iontů a jiných osmoticky aktivních látek (srov. osmolalita, tonicita). Na regulaci se podílí příjem v. (pocit žízně) a řízení jejího výdeje podle aktuálních potřeb (ledviny, aldosteron, antidiuretický hormon, natriuretický faktor aj.). Ztráta vody se označuje jako dehydratace, nadbytek jako hyperhydratace. Srov. volemie. Lat. aqua
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství