vomitus

lat. zvracení. Reflexní vyprázdnění žaludečního obsahu. Bývá vyvoláno poruchami přímo v trávicím ústrojí (nadměrné rozepětí žaludku, požití dráždivých látek, infekce, poruchy motility apod.) nebo vyprovokováno centrálně z CNS (mozkový kmen, vestibulární ústrojí). K centrálním příčinám patří např. kinetózy, těhotenské zvracení (v. matutinus, hyperemesis gravidarum), některé otravy vč. alkoholu, selhání jater či ledvin, edém mozku a jiná onemocnění či úrazy CNS aj.). Dochází k obrácené peristaltice v horní části trávicí trubice. Může nebo nemusí být provázeno nauzeou, může být současně vyšší slinění a další známky aktivace parasympatiku. Může mít různou vazbu na příjem potravy (např. u pylorostenózy), rovněž obsah a charakter zvratků může mít diagnostický význam (v případě podezření na intoxikaci je pak jejich zajištění nezbytné). Vede ke ztrátám tekutin, iontů a narušuje vnitřní prostředí. Bývá hypochloremie, hypochlorurie, hypokalemie, ztráta kyseliny chlorovodíkové ze žaludku způsobuje metabolickou alkalózu. Delší v. zhoršuje příjem živin a má rovněž negativní vliv na chrup. Srov. emesis, emet-, dyspepsie, nauzea [lat. vomo zvracet]

« Zpět

Oborové lexikony