retina

retina – lat. sítnice. Vnitřní vrstva oka, která obsahuje nervové buňky citlivé na světlo tyčinky, čípky. Tyto buňky převádějí energii dopadajícího světla na nervové vzruchy, které jsou vedeny zrakovým nervem do mozku. Tím je umožněno vnímání obrazu. Zevní vrstvou přiléhá r. na cévnatku, s níž je s výjimkou ora serrata a papily volně spojena srov. amotio retinae. Na sítnici lze rozlišit optickou část pars optica, která je vyšší, obsahuje receptorové buňky a je místem, kde je dopadající světlo měněno na nervové vzruchy, a část bez světločivých elementů, která pokrývá zadní část řasnatého tělesa a duhovky pars ciliaris, pars iridica retinae. Hranici mezi nimi představuje ora serrata. Na sítnici existují dvě základní, vývojově odlišné vrstvy – zevní stratum pigmenti, tapetum sousedící s choroideou a tvořená jednou vrstev buněk s vysokým obsahem pigmentu, a vnitřní stratum cerebrale, která obsahuje světločivé a další nervové buňky a na které lze rozlišit další vrstvy stratum neuroepitheliale, stratum ganglionare retinae, stratum ganglionare nervi optici a jejich podvrstvy, jimiž procházejí nervové vzruchy přes bipolární a gangliové buňky, z jejichž výběžků se konstituuje zrakový nerv. Celkem se na sítnici rozlišuje 10 elementárních vrstev. Sítnice kromě tyčinek a čípků obsahuje další buňky. Všechna vlákna z nervových buněk sítnice se sbíhají v tzv. slepou skvrnu, v níž začíná zrakový nerv, který vede vzruchy do mozku. Naopak v oblasti žluté skvrny macula lutea, fovea centralis, kam dopadá a láme se nejvíce světla, je nahromaděno nejvíce čípků a je to místo největší zrakové ostrosti. Tyčinky umožňují vidění v šeru, zatímco čípky se aktivují až při dostatečném osvětlení. Umožňují však barevné vidění a daleko větší zrakovou ostrost. Na činnosti tyčinek a čípků se podílejí některé zvláštní pigmenty, v případě tyčinek rhodopsin, který má vztah k vitaminu A. Sítnici lze pozorovat oftalmoskopem lat. rete síť

« Zpět

Oborové lexikony