slezina
slezina – nepárový orgán uložený vlevém podžebří. Histologicky se na s. dá rozlišit tzv. bílá pulpa, představovaná lymfatickou tkání, a červená pulpa s venózními sinusy srov. Billrothovy provazce. Ve slezině dochází k vychytávání starých apoškozených erytrocytů, je zde část krve a krevních elementů skladována např. cca 13 trombocytů, ve fetálním období zde probíhá krvetvorba může se za určitých stavů obnovit i v dospělosti – extramedulární hemopoeza. Je dále orgánem imunitním, vznikají zde protilátky, probíhá v ní fagocytóza. Není k životu nezbytná, ale její chybění může být spojeno stěžkým průběhem některých infekcí. Lat. lien, řec. splen. Srov. splen-, hypersplenismus
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství