splicing
splicing – angl. děj v jádře buňky při transkripci dědičné informace z DNA do mRNA. Části genu, které neobsahují vlastní dědičnou informaci introny, jsou krátce po své transkripci „vystřiženy“ z primární RNA a do vlastní mRNA se nedostanou. Tento děj probíhá jen u eukaryontů. V češtině se používá buď anglického výrazu, nebo někdy českého „sestřih“ angl. to splice spojit konce dvou provazů
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství
